Vyprávíme pohádky

O kouzelném keři

Bylo, nebylo …… V hlubokém lese byla jedna perníková chaloupka a dvě zbloudilé děti, Jeníček a Mařenka. Když oba vyhladovělí došli k chaloupce, rozhodl se Jeníček, že vyleze na střechu a uloupne pro sebe i pro sestřičku sladký perníček. Jakmile se však natahoval pro ten nejvíce mandlový, uklouzla mu noha a sklouznul ze střechy přímo do velikého keře, který rostl vedle chaloupky …. To vám byla rána! Ubohý keřík se téměř celý rozlámal….

Jeníček s Mařenkou s toho byli moc smutní, vždyť vždycky přírodu chránili. A teď tohle …. Jak se tak dívali na tu spoušť, začal na ně padat první sníh. Jé, Jeníčku, co kdybychom ty větvičky nějak využili, napadlo Mařenku. Popadla větvičky, přiložila je k sobě a najednou měla v ruce krásný věneček. Jeníček se nedal zahanbit, také vzal polámané větvičky a vyrobil krásné košťátko.

To už ale z chaloupky začala vylézat baba Jaga. Děti však tentokrát měly veliké štěstí. Z věnečku, který držela vystrašená Mařenka, se ozval tenoučký hlásek svaté Barborky: „Pojďte, děti, vyvedu vás z lesa ven.“

Děti na nic nečekaly a utíkaly, co jim nohy stačily, až konečně uviděly svůj domeček. Byly rády, že jsou opět doma. Mařenka pověsila kouzelný věneček na dveře, Jeníček zase zkusil košťátkem vymést celou světničku. To vám bylo ale kouzelné koště! Zametalo téměř samo. A to čisto všude po něm! Dětem se to v domečku jenom lesklo ….

A přišel Štědrý den. Děti ráno vstaly ze svých postýlek a uviděly, jak věneček i košťátko krásně kvetou. Svatá Barborka jim přes kouzelné větvičky poslala i dáreček pod stromeček, aby Mřenka s Jeníčkem měli radost.

Děti se o kouzelné věci dobře staraly celou zimu. Když přišlo jaro a příroda se začala probouzet ze spánku, děti věneček i košťátko vzaly, zasadily do země před domečkem a každý den je chodily zalévat. Brzy se jim práce vyplatila. Kouzelné předměty vyrostly do nádherné brány a měly velikou spoustu barevných voňavých květů.

Z širokého dalekého okolí se sem začaly slétat včeličky, aby posbíraly pyl a odnesly si jej do svých úlů. Tam z něho vyrobily spoustu slaďoučkého medu pro všechny děti na světě. To aby byly zdravé, veselé a mohly si hrát se svými kamarády.